POUTNÍ MÍSTO

Počátky poutního místa

O původu poutního místa ve Štípě je záznam v Pamětní knize farnosti Fryštacké (1617-1893), která je uložena ve Státním okresním archivu ve Zlíně-Klečůvce. Na straně 310 pod nadpisem INVENTARIUM ECCLA STIPENSIS ANNO DOMINI 1737 čteme:
Od nepamětných dob socha Panny Marie Štípské září milostmi a jest jedna ze tří nejstarších na Moravě. Původu jest neznámého. Kostelečtí, věrohodní a nejstarší obyvatelé však vypravují, že od svých předků tradicí čili ústním podáním se dověděli, v Kostelci že býval před dávnými časy kostelík (tempellum), z něhož základy a zbytky se nalézají na zahradě obyvatele Kosteleckého jménem Martina Žídka, v kterémžto kostelíku soška Panny Marie prý bývala. Odtud neznámým způsobem zmizela a nalezena byla nedaleko ve Štípském háji, mezi stromy ozářená na místě, kde nyní (roku 1730) ve skutečném kostele Štípském na oltáři se nachází, kdež nezasklena jsouc, ustavičně ctitelům svým milostnou se býti ukazovala. Základy kosteleckého kostelíku byly náhodně objeveny v první polovině minulého století při orání v zahradě usedlosti čp. 31.

Z roku 1865 se zachovala báseň Františka Sehnala ve formě rýmované zprávy o historii našeho poutního místa:

V Moravě pod hradem Lukovem,
oral muž na poli "Štíp" zvaném,
z blízké dědiny Kostelce.
Zde se mu zjevila
svatá Panna Maria,
ve blesku neobyčejném.
Tato její socha milá
v Kostelci ctívána byla
v kostelíčku chatrném.
Jehož původ žádný neví,
jak starý byl, jen Bůh sám ví,
od časů nepamětných!
Posavád jest to místo zde,
každý je viděti může,
kde stál ten kostelíček.

Od tohoto zázračného zjevení začali do Štípy putovat poutníci z blízkého i dalekého okolí, aby zde uctívali Pannu Marii. Místní obyvatelé zde k její poctě vybudovali malou kapličku. 
Už od 14. století zde můžeme předpokládat poutě k Panně Marii do Štípy.

Z knihy J. Pala, Štípa - Mariánské poutní místo