> Akce > Rok 2014 > Slavnost výročí 400 let od úmrtí Lukrecie Nekešové
Vánoční besídka 250 let od přenesení sošky Panny Marie Pouť na Štákovy paseky Hlavní pouť Ministr kultury navštívil Štípu Opravy Mše svatá s českými a moravskými biskupy Slavnost Těla a Krve Páně Památka zakladatelů kostela Narození Panny Marie, Noc kostelů IV. ročník celostátního specializovaného miniveletrhu poutních míst Slavnost výročí 400 let od úmrtí Lukrecie Nekešové, zakladatelky kostela
Vyslechli jsme příběh o setkání Ježíše s ženou samaritánkou u Jakubovy studny
a následně i o setkání našeho Pána s mnoha lidmi toho města a kraje, které tato
žena k Ježíšovi přivedla. Přivedla je poté, co sama zakusila v dialogu s Ježíšem
Boží milosrdenství, kdy On, Spasitel, který vidí až do srdce, jí řekl její
hříchy a zároveň ukázal cestu, která vede k Duchu a pravdě.
Nabízí se nám po 2 tisíci letech pozoruhodná podobnost tohoto příběhu s tím,
který se odehrál zde ve Štípě na panství lukovském před 4OO lety – a je aktuální
i dnes a do budoucna. Tehdy šlechtična, mladá a zbožná paní Lukrécie Nekešová
před svou smrtí odkázala celý svůj majetek, aby zde byl zbudován
velký chrám k poctě Boží a Panny Marie.
Jako by i nám chtěla ukázat, že bohatství, které shromažďuje člověk zde na zemi,
jednou ztratí a nic si z něho ve smrti nevezme, ale stane se pokladem pro
věčnost, pokud jej darujeme Bohu a pro dobro bližních. Kult zisku a zbohatnutí
se dnes propaguje na každém kroku jako nejvyšší smysl života. Kristus před tím
varuje, On sám dává všechno pro nás do poslední kapky krve a tepu srdce ve
smrti na kříži. Můžeme si připomenout i slova velkého arc.Stojana: „Mám jen to,
co jsem dal.“ Člověk získává, bohatne dáváním, ztrácením, obětí pro druhé. Kdo
dává, dostává. Naopak člověk ztrácí hromaděním a egoismem.
A Bůh přijal tento úmysl zbožné ženy, která si také ve svém životě musela
vytrpět nelehký úděl a poznala, jakým zdrojem síly se stává živá víra. Bůh
požehnal tomu, co se zde dělo krátce po její smrti. Zatímco Evropa brzy nato
byla zachvácena strašlivou 30 letou válkou, zde vznikl poutní chrám jako veliká
pevnost Ducha a víry i pro dalekou budoucnost. Tento chrám dodnes přitahuje
poutníky a je studnicí ne Jakubovou, ale Kristovou, která je pro nás stále plná
té živé vody milostí a darů, které k nám od Boha přicházejí. - Dokazují to i zde
nespočetné generace minulých staletí vašich předků, které sem putovaly a stále
putují. Existence tohoto chrámu ve Štípě vystavěného zbožnou paní Lukrécií před
4OO lety dokazuje, že Bůh nás i dnes zde slyší, že Maria je nám blízko jako svým
milovaným dětem a pomáhá jim dnes a do konce časů.
I my jsme přišli k této studnici Kristově, kterou je tento chrám, i my zde
chceme prožít setkání s živým Bohem. I nám chce Kristus pomoci, touží nás
obejmout, odpustit nám a obdarovat svou láskou. –
Všimněme si ještě Samaritánky. Byla to hříšnice, která ale uznala své hříchy,
poté co jí Ježíš sdělil, a to laskavě a ohleduplně, jaký je stav jejího života a
svědomí. A tato žena nakonec ihned spěchala do města a přivedla plno lidí k
Ježíšovi a musela to učinit způsobem velmi přesvědčivým, ba neodolatelným,
protože mnoho Samařanů tam opravdu přišlo a poznalo Ježíše zblízka a řekli: Ano,
slyšeli jsme jeho řeč a víme, že On je Spasitel světa.“ Dá se říci, že tato žena
od studny Jákobovy nám předvedla dokonalou evangelizaci, která je i dnes hodná
následování a představuje skutečný zázrak obrácení: To, co se nám dnes tak málo
daří v našem národě, ona zvládla. Nejprve si ona prožije o samotě s Ježíšem
vlastní konverzi – a následně dokáže k němu přivést všechny ostatní z toho
města, aby i oni se obrátili a našli smysl svého života, což se stalo.
A dnes vzpomínáme i na další ženu, paní Lukrécii Nekešovou, která s tímto dějem
přímo souvisí. I ona se také setkala s Ježíšem v hluboké víře svého srdce a
postarala se o to, aby sem k této studnici víry a Ducha ne jednorázově, ale
nesčetněkrát za těch 4OO let zástupy poutníků a lidí zblízka i zdaleka
přicházely čerpat sílu a pomoc.
Nikdo nespočítá, kolik zde v tomto chrámě za těch 4OO let bylo přijato síly a
útěchy, kolik břemen zde bylo sňato a nadlehčeno, kolik slz prolito, kolik
hříchů odpuštěno, kolik křtů, sňatků i pohřebních rozloučení vykonáno. A co se
týče budoucnosti, kterou neznáme, jedno víme jistě, a budeme prosit Pannu Marii,
aby pomohla nám, svým dětem k naplnění života v rodinách a všech lidských
vztazích a v každém dobrém počínání, aby tento kraj a tato naše země se
rozvíjela „v Duchu a pravdě,“ jak řekl Ježíš.
Ale mezi minulostí a budoucností je přítomnost. Přichází chvíle, ano už je tady,
kdy i my všichni, zde a nyní, v Duchu a pravdě společně vyznáme víru, přijmeme
Krista a uvědomíme si, že v každém srdci On touží mít svůj živý chrám, že každá
rodina má být malou církví a malou svatyňkou života, jak řekl papež Jan Pavel
II, z jehož svatořečení se budeme brzy radovat. Pak bude budoucnost nadějná a
požehnaná, zatímco bez Boha vše spěje k zániku a úpadku. Kéž jsou i dnes
křesťané znamením této naděje a ukazateli jediné a nadčasové cesty k cíli.
Při této bohoslužbě nasloucháme i krásným sborovým zpěvům. Každý dobře
sezpívaný sbor vyjadřuje silné podobenství o tom, jak by mohl vypadat svět,
kdyby se každý člověk stal živým nástrojem skladby, partitury, kde vše zní
čistě,
oduševněle a krásně. I evangelium je Boží partitura, Boží skladba, kterou máme
my provést, vyladit svá srdce, podřídit své vztahy a vše, co tvoří náš život
tomu,
aby místo tvrdých disharmonií zaznělo to, co Bůh zamýšlí a co je dokonalé.
Víme, že dnešní společnost asi těžko rozumí tomu, co zde zaznívá, ale křesťané
vědí moc dobře, že J.říká: Kdo můžeš chápat, chápej. Kdo z vás muže chápat, ten
ať pochopí ! A my chceme být kvasem evangelia a pokud jím opravdu budeme uvnitř
vlastního srdce, pak se zdaří i touha po evangelizaci a proměně i našeho
nemocného národa. Chceme začít u sebe. Panno Maria, ujmi se svých dětí a připrav
jim cestu na další staletí do budoucnosti. Zůstaň matkou svému lidu a dej, ať my
stále zůstáváme tvými dětmi.
Mons. Josef Hrdlička
V neděli 23. března 2014 si ve Štípě připomeneme významné výročí. Právě v
tento den uplyne 400 let od úmrtí urozené Lukrecie Nekešové, zakladatelky nového
poutního kostela Narození Panny Marie ve Štípě. Slavnostní mši svatou, která
začne v 10.30 hodin, celebruje biskup Josef Hrdlička. Mši doprovodí Pěvecké
sdružení moravských učitelů pod vedením prof. Lubomíra Mátla. V 15 hodin pak
bude mít toto pěvecké těleso samostatný koncert. Při slavnosti si mohou
návštěvníci prohlédnout svatební oděv z počátku 17. století a na vlastní oči
uvidí, jak mohla být Lukrecie Nekešová a její manžel Albrecht z Valdštejna
oblečeni v jejich svatební den. Na slavnosti přislíbili účast také krojovaní z
okolních obcí. Součástí akce je výstava věnovaná působení Lukrecie a Albrechta
na Východní Moravě. Kostel je v tento den otevřen pro veřejnost až do 18 hodin a
k dispozici bude také průvodce.
Významné výročí je nerozlučně spojeno s moravskou šlechtičnou Lukrecií Nekešovou
z Landeka, která před svou smrtí zavázala svého manžela Albrechta z Valdštejna
zvláštním slibem. Ve Štípě měl nechat vybudovat velký kostel a přenést do něho
uctívanou sošku Panny Marie Štípské. Při novém kostele měl na přání své ženy
nechat postavit také klášter. Valdštejn přání vyplnil a na stavbu povolal zručné
dělníky a stavitele, pravděpodobně až z Itálie. Kostel byl do současné podoby
dostavěn až za mnoho desítek let poté, ale díky závěti paní Lukrecie se může
Štípa chlubit svatyní v celém širém okolí jedinečnou.
Akce se koná za podpory od statutárního města Zlína – místní části Štípa,
Zlínského kraje, ve spolupráci se Spolkem přátel hradu Lukova a občanským
sdružením Communitas Auxilium.